Baškirský kůň

23.03.2021

Popis

Baškirského koně lze charakterizovat jako silného a robustního koníka, který má mohutnou hlavu, svalnatý krk, plochý kohoutek a zavalité tělo se strmou plecí a širokým pevným hřbetem.Přes zimu má pak jeho srst kadeřavou podsadu, horskému typu zůstává tato podsada i v létě, i když není tak hustá. Baškirský kůň je zpravidla ryzák, někdy má tmavší hřívu, kopyta jsou světlejší. Vzácně se může objevit plavák nebo i bělouš.

Původ a historie

Baškirie leží na jihozápadním úpatí Uralu, a ještě před 150 lety tady žili divocí tarpani a kertakové.

Baškirský kůň, který je nesporně potomkem tarpanů, patří do skupiny stepních a horských plemen severní Euroasie. Vznikl přímo v Baškirii, V této oblasti se počátek chovu koní datuje až k době před pěti tisíci lety, kdy zde byli zkroceni stepní tarpani.

Značná členitost území Baškirie vedla ke vzniku dvou typů baškirského koně, poněkud robustnějšího stepního a menšího horského typu. Oba typy byly příležitostně ovlivňovány sousedními plemeny, ale původní charakter baškirského koně se víceméně nijak nezměnil.

V 19. století začíná v Baškirii převažovat ruský vliv, v rámci toho se i ruští chovatelé, které zaujaly kvality baškirského koně, začínají zabývat cílevědomým chovem a šlechtěním tohoto koně. Moderní metody chovu posléze převzali i sami usedlí baškirové. Baškirský kůň se velmi záhy stal oblíbeným užitkovým plemenem, které se používalo nejen v samotné Baškirii, ale i v evropské části Ruska, ale na Sibiři a tehdy ještě ruské Aljašce.

Charakteristika

Baškirský kůň vyniká mimořádnou odolností a houževnatostí

-snáší mráz i kolem -40 °C. Rovněž jeho vytrvalost je obdivuhodná, když dokáže za den urazit ve sněhu a v mrazu i 140 km. Baškirský kůň má klidnou a vyrovnanou povahu, se kterou je schopen všestranného výcviku. Hřebci nebývají agresivní, jak je to jinak u stepních koní vcelku běžné, klisny je možné bez problémů dojit.

Výška v kohoutku

- u stepního typu 138 cm,

-u horského typu 135 cm.